Mluví se o ní, jako o nejdiskutovanější knize o náboženství desetiletí. Autorem je americký konzervativní publicista, spisovatel a bloger Rod Dreher. Musím říct, že jsem se na četbu této knihy opravdu těšil, byť témata, jimiž se autor věnuje nejsou pro křesťany 21. století příliš radostná.
Dreher se na necelých 220 stránkách zabývá tím, jakým výzvám budou křesťané na Západě v blízké budoucnosti čelit a zároveň hledá způsob, jak v těchto výzvách obstát. Inspiraci přitom nachází v řeholi sv. Benedikta, zakladatele nejstaršího mnišského řádu západního křesťanství.
Na začátek je třeba říct, že autor svou knihou reaguje na poměry náboženství na Západě, zejména v USA. Pro křesťana z postkomunistické země, resp. z regionu střední a východní Evropy, se mohou některé autorem nastíněné problémy jevit jako příliš vzdálené. Tedy alespoň prozatím, jelikož lze předpokládat, že před stejné problémy budeme časem postaveni i my. V knize, kterou lze žánrově přiřadit k eseji, uvažuje Dreher nad tím, jak má křesťan autenticky prožívat svou víru ve světě, který již s Bohem nepočítá. Konkrétně se dotýká postavení křesťana v jednotlivých oblastech lidské činnosti jako je politika, vzdělání, práce, rodinný život, věda a technika atd.
Tato kniha vyvolala v zahraničí vlnu emocí. A musím říct, že nejinak tomu bylo i u mě. S autorem v některých věcech souhlasím, s jinými však vůbec. Například, mám velké pochybnosti o možnosti aplikace pravidel mnišského života v každodenním životě věřících laiků. Celou knihou se jako červená nit táhne myšlenka záchrany křesťanských hodnot tím, že se jako křesťané stáhneme do „ústranní“, abychom je uchovali alespoň pro sebe a své potomky (viz např. výzva autora k tomu, aby věřící přihlašovali své děti do klasických křesťanských škol). Takto ale dle mého názoru křesťanství nefunguje a nikdy nefungovalo. I když se nám společnost může jevit sebezvrácenější, jsme její součástí, a musíme umět si zachovat vlastní víru tváří v tvář fenoménům jako LGBT, umělé oplodnění či revoluci v sexuální oblasti, o nichž se v knize rovněž dočtete.
Dreher je místy na můj vkus příliš konzervativní. Až naivně se mi jeví jeho přesvědčení, že současný americký prezident hají křesťanské hodnoty. Knihu jsem si však rád přečetl a sám ji doporučuji k četbě všem, kdo přemýšlí o víře i v širších kontextech.
Komentáře
K poslednímu odstavci:
Dreher o Trumpovi: Skutečně je temperamentem, morálně a psychologicky nezpůsobilý být prezidentem. Je zlým člověkem, jehož ovládají vášně. Jeho zvolení je příznakem morální a politické dekadence Spojených států. A přesto ho preferuji před Hillary Clintonovou, hlavně kvůli pravomoci prezidenta utvářet soudní systém Spojených států. Nelze pochybovat o tom, že pokud by Clintonová vyhrála, nezbyla by u našich soudů žádná naděje na náboženskou svobodu. Nyní tu naději máme. Trochu naděje, ale to je lepší, než naděje žádná.
[pokračování....]
..... Leč neměli bychom si nic nalhávat: Trump coby prezident je katastrofa. Je nekompetentní a naprosto neschopen řešit problémy doma i v zahraničí. Nevím, jak se z něj vzpamatujeme – a to říkám jako někdo, kdo ho bude v roce 2020 pravděpodobně volit. Nesouhlasím však s těmi lidmi na levici a pravici, kteří viní Trumpa ze všeho zlého v americké politice. On je symptomem hlubšího a širšího úpadku, nikoli jeho příčinou.
http://konzervativnilisty.cz/index.php/component/content/article/182-cisla/prosinec-2018/2021-rozhovor-rod-dreher
Na rozdíl od Drehera já nemám za to, že Trump je lepší než Clintonová. Na jedné straně Clintonová za demokraty symbol mocné lobby LGBT, na straně druhé Trump, 2x rozvedený, s totálním despektem k ženám a menšinám. Republikáni však měli a myslím že i mají lepší alternativu. Za mě třeba Ted Cruz, ale to jen na okraj.
@TPM
SPOJENÝM STÁTŮM NEVLÁDNE ŽÁDNÝ PREZIDENT, ALE NEJVYŠŠÍ SOUD!!!!! A soudce Nejvyššího soudu jmenuje prezident. Už chápete?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.